Jaké psy máte, měli jste či plánujete (případně jaké plemeno preferujete a proč)?
Povím Vám něco, co od jiných psích trenérů pravděpodobně neuslyšíte. Vyrůstal jsem v paneláku, v rodině nikdo psa neměl a já tedy žil dlouhých dvacet let takřka bez kontaktu se psem. Pouze jsem snil o tom, že až jednou budu žít po vlastní ose, psa si pořídím. Pak jsem se zamiloval do holky se štěnětem šeltie. Z ní se stala má manželka (instruktorka Anička) a ze psa můj nejlepší přítel. Šeltiáček už je nyní v krásném seniorském věku. Později k němu přibyla fena border kolie, poděděný leonberger a hlídali jsme a jinak pečovali o desítky psů všech různých plemen, věků a pohlaví. Nejen proto vím, že každý pes je originál, a proto je k němu potřeba tak i přistupovat. Stejně jako s lidmi, s každým se dá dorozumět, pokud si dáme tu práci s hledáním společné řeči. Až jednou budeme vybírat nové parťáky, pravděpodobně budeme vybírat opět z ovčáckých plemen. S těmi se mi ta společná řeč hledá nejlépe.

Od jakého roku se zabýváte kynologií a výcvikem psů jako takovým?
Kynologii se aktivně věnuji od roku 2013, začínal jsem zcela psy nepolíbený, má žena, jakožto zkušená panička a aktivní trenérka mi za tu dobu byla nejlepším učitelem. U naší šeltie jsme dlouhé roky řešili reaktivitu, od chovatelky podceněnou socializaci a všemožné problémy se strachovými reakcemi na jiné psy a cizí lidi. Díky tomu jsem se musel během relativně krátké doby velmi aktivně vzdělávat, poznal jsem mnoho trenérů i metod a od každého jsem si vzal to nejlepší a našel svoji vlastní cestu, jak ke zvířeti přistupovat s respektem a porozuměním. Za svůj největší kynologický úspěch považuji to, že mám teď doma (nejednoho) vyrovnaného sebevědomého psa, se kterým můžu bez obav a zbytečných stresů chodit ven, účastnit se akcí, závodů, zkoušek, pouštět ho mezi jiné psy i ho svěřit na hlídání. Navzájem jsme si oporou, můžeme se na sebe spolehnout a jeden pro druhého uděláme první i poslední. To je to, co bych přál všem majitelům psů, a pro co udělám maximum, vyberete-li si mě jako svého trenéra.

Jaké jsou vaše aktivity s vašimi psy (odvětví výcviku či sportu, apod. ..)?
Za ta léta jsme zkusili a do různé míry se věnovali spoustě psích sportů a aktivit. Nejvíce u nás vždy vedly agility a obedience. Cesta k první zkoušce byla složitá, protože trvalo dlouhé roky, než pes přestal řešit prostředí a mohl s námi na větší akce, ale o to více si každé naší společně splněné zkoušky či povedého závodu vážím. Vzhledem k aktuálnímu pokročilému věku (psa, ne trenéra) už jsme od agility upustili a přešli na hoopers, dále pak děláme nosework a rally obedience, zkrátka snažím se svému psovi dopřát aktivní a plnohodnotný seniorský život. 

Jaké jsou vaše dosavadní kynologické úspěchy (samozřejmě i sportovní se počítají)?
Při hledání společné cesty s komplikovaným zvířetem jsem navštívil nespočet instruktorů i akcí, zaměřených často na problémové chování, mezi ty, které mi daly nejvíce patří Velký úvodní seminář RNDr. Františka Šusty na téma pozitivní posilování v tréninku zvířat, Praktický seminář RNDr. Františka Šusty na téma motivace v tréninku zvířat, Víkend pro problémové psy s Pavlem Bradáčem, Praktický seminář socializace s hospodářskými zvířaty s Evou Bukričovou. Od roku 2015 se pak pravidelně účastním táborů a intenzivních tréninků pod vedením předních českých instruktorů v konkrétních sportech (agility, obedience, nosework, hoopers…).
Za svůj největší kynologický úspěch považuji mít doma pohodové psy, se kterými není soužití stres, ale radost. Na zkouškách či závodech strávíte pár dní v měsíci, zatímco v běžném životě potřebujete, aby pes fungoval pořád. Ale patřím mezi sportovně aktivní páníčky, takže základní zkoušky z agility, obedience či rally obedience jsou u nás samozřejmostí, nicméně sport považuji za doplňkovou aktivitu, při které můžu se svým psem prožít kvalitně strávený čas. 

A něco málo z „nepejskařského života“…
Naprostá většina mého volného času se točí kolem psů a tomu přizpůsobuji i své aktivity. Rád objevuji krásy české přírody, miluji zimu a zimní sporty, rád vařím a starám se o zahrádku.